Jak a proč vzniklo naše sdružení Paprsek.
Začnu trošičku z jiného soudku. Když jsem se vdala, nastěhovala jsem se do hezké čtvrti v Liberci. Po nějaké době se mi narodila holčička a já se začala cítit sama. Nejsem rodačka z Liberce, a tak jsem se začala zajímat, kam bych mohla chodit se svou dcerkou. Začala jsem vyhledávat různá dětská centra, kde se něco dělá s dětmi. Navštěvovala jsem různá cvičení pro děti a zároveň jsem se seznamovala s novými lidmi. Nakonec jsem začala navštěvovat DDM Větrník. Po půl roce jsem dostala nabídku vést kluby s rodiči a dětmi. A tak jsem začala. Vedla jsem několik klubů a kapacita míst byla neustále plná. Začala jsem pořádat i letní tábory, kam začalo jezdit čím dále více lidí. Pořádala jsem i různé akce mimo Větrník. Musím ještě podotknout, že tábory byly zaměřeny na rodiče s dětmi. Podařilo se vytvořit různé skupiny lidí, kteří velmi rádi jezdili na jakou koliv naší akci. S dětmi a rodiči pracuji již 8. rok a kromě toho letos zakončím bakalářské studium na pedagogické fakultě TUL.
A tak sílil tlak rodičů, známých a kamarádů, ať založím něco svého. Má práce s dětmi je založená na volnočasových hrách, rozvíjení socializace do kolektivu. Také v tvořivosti a výtvarném vyjádření dětí. Minulý rok jsem začala působit i jako lektor v Mateřince vedené také pod klubem.
Tlak rodičů zesílil a diskuze o nějakém centru přibývaly. Můj problém byl samozřejmě s hledáním vhodného prostoru. Za prvé prostory jsou hodně drahé a kde sehnat dobře přístupné místo, vyhovující pro práci s dětmi. A pak se stalo mnoho událostí najednou. Byly mi nabídnuty prostory od rodičů, kteří s námi jezdí na naše akce. Tímto jim patří mé veliké poděkování, protože bez jejich podpory by naše sdružení nevzniklo. Vybudovali nám příjemné místnosti v jejich domě. Přizpůsobili vše k činnosti s dětmi i dospělými. Pro sdružení úžasný odrazový můstek. Máme tedy zázemí pro naši práci a naše akce. A to je pro tuto dobu a začátek nejdůležitější, protože nápady, zkušenosti a chuť mám...
O našem pokračování budu postupně psát.....